Začal jsem mít docela jiný pohled na to, co je v životě důležité

„Pětadvacet motorek, každý chce být v úvodní zatáčce první. Ta, která jela po levé straně před námi, nám kolem zavřela předek a my jsme neměli kam uhnout. Převrátili jsme se, já vyletěl a někdo mi zřejmě přejel přes záda. Těch motorek se tam válelo víc, měl jsem nějakou dobu zatměno, tak si to nepamatuji přesně,“  vzpomíná na svůj osudný start bývalý sidecarcrossový závodník Tomáš Mošnička.

Ve vteřině se stal z mladého zdravého vrcholového sportovce hendikepovaný člověk upoutaný na invalidní vozík. Na sport dokonce na nějakou dobu zanevřel.

Ovšem zhruba po roce se (hlavně díky kamarádům) ke sportování vrátil, a protože jako motocyklový závodník hodně posiloval, tak právě posilovna a vzpírání se stalo jeho další sportovní cestou. Následně to již jako hendikepovaný vzpěrač dotáhl až na titul mistra světa.

Po nějakém čase se od silových sportů přesunul k vytrvalostním a začal se věnovat para cyklistice, kde je jeho největším úspěchem  účast na paralympiádě v Tokiu 2020.

Avšak ani na motorky nezanevřel a vyzkoušel také para závodění na čtyřkolkách. Shodou okolností také na trati kde měl v roce 1995 osudný úraz. Jak sám říká: „Tím jsem si v hlavě uzavřel určitou etapu života, ale ten benzín v žilách zůstane nadosmrti.“

Když zavzpomínáte, kdo Vám tehdy pomohl z nejhoršího?

„V době úrazu jsem již měl rodinu a dvě děti. To bylo asi hodně důležité. A v motosportu je hrozně významná fyzička, proto jsem před úrazem hodně běhal, jezdil na kole a hlavně posiloval. Kamarádi pak někde vyčetli, že nějaký vozíčkář na Slovensku závodí v benchpresu a že zvedá 140 kg. Dotáhli mě do posilovny a já jsem hned napoprvé zvednul asi 120 kg – tím bylo dané, čím se budu následující roky zabývat. Kamarád to se mnou vydržel, cvičit celou tu dobu a prošel se mnou celou vzpěračskou kariéru, až ke zlatu z mistrovství světa.“

Promiňte, co Vám handicap dal a co vzal?

„Těžko hodnotit „coby kdyby“. Možná je to pro někoho zdravého nepochopitelné, ale já žiju úplně normálně, protože ten vozík absolutně nevnímám a vše mi přijde normální. Stal jsem se mimo jiné šéfredaktorem portálu www.zijushandicapem.cz a tato práce, která přišla v návaznosti na můj handicap, mi dala úplně jiný pohled na životní priority. Ten první impuls bylo mé setkání s pí. Honkovou z Modré berušky (autistické děti). Její vyprávění mi úplně rozbouralo můj žebříček životních hodnot a začal jsem mít dočista jiný pohled na to, co je v životě důležité.“

Baví Vás tato práce?

„I když je to někdy časově náročné, umožňuje mi to být pánem svého času a pracovní dobu si přizpůsobit s ohledem na můj časově a fyzicky náročný tréninkový program. Přicházím také do styku se zajímavými lidmi a organizacemi. Navíc, čím jsem starší, tím víc se zaměřuji na to, abych byl sám užitečný a pomáhal druhým. Těm, kteří to potřebují víc než já. Nejde tedy o to, že by pro mne byla práce zábavou, ale člověk má kdesi uvnitř dobrý pocit, pokud se povede zrealizovat například nějaký druh pomoci.“

Tomáš také vyzkoušel para-golf, ale aby toho nebylo málo, jednou z jeho sportovních aktivit je i para-box. V tomto sportu si vyzkoušel i para boxerský zápas a kde jinde než přímo v pražské Lucerně…

„Nebýt to v Lucerně, tak bych na ten zápas asi nekývl. Už jsem jednu nabídku kdysi měl, ošem tu jsem odmítl. Tehdy jsem si ale řekl, že do toho půjdu. Zápas byl součástí Mistrovství ČR v boxu. Výzvu jsem přijal, vyhrál jsem a mám radost. Nechtěl jsem při mém prvním zápase a před celým národem, navíc ve svatostánku boxu, prohrát a nějak hloupě se vybodovat. Raději jsem ještě začal trénovat se zdravými borci, kteří už mají za sebou nějaké ty zápasy v kleci.“

Také Tomášovo pracovní zařazení trošku „vybočuje“. Na jednu stranu pracuje jako šéfredaktor webu www.zijushandicapem.cz a v rámci tohoto projektu je také správcem webu www.prace-ozp.zijushandicapem.cz . Avšak na druhou stranu se věnuje úplně rozdílnému odvětví a na živnost provozuje zámečnictví. Ke všemu ještě nově, v návaznosti na jeho sportovní zkušenosti, i cykloservis. Když se totiž začal věnovat cyklistice hendikepovaných (handbike), i v tomto odvětví se během několika sezón stal ikonou a začal sbírat jedno ocenění za druhým…