Kategorie Pečující v handicapu, vítěz Lenka Ležoňová

Profesionální maminka – pěstounka se širokým srdcem

Paní Lenka Ležoňová se svým mužem vždy chtěli mít velkou rodinu a tak se jim postupně narodily tři krásné zdravé dcery. Všechno se zdálo být v pořádku, děvčata svým rodičům dělala jen samou radost. Když začaly odrůstat a pomalu se připravovaly na svůj vlastní život, začala paní Lenka s manželem přemýšlet o tom, že by mohli mít ještě další děti. Nikoli své vlastní – chtěli nabídnout domov a hřejivou náruč opuštěnému dítěti. Jejich dům totiž stojí v sousedství dětského domova a tak měli každý den možnost potkávat děti, které by velmi rády měly někoho, kdo je pohladí, pofouká bolístku, obejme. A tak v roce 1991 si manželé Ležoňovi přivezli domů sedmiměsíčního Tomáška, který byl od pasu dolů ochrnutý. Paní Lenka od samého počátku Tomáška brala jako zdravého chlapce, který ve svém životě zvládne úplně všechno. Nikdy si nepostěžovala, že péče o takto hendikepované dítě je náročná. Tomášek opravdu zvládal skoro všechno jako ostatní zdravé děti. Když bylo chlapci šest a půl roku přišla do rodiny Anička, které v té době bylo rok a půl. Najednou byl dům paní Lenky plný dětí. Přesto všechno byla ochotna postupem času přijmout do své náruče ještě další dvě děti a to sourozence Aničku 11 let a Pavlíka 5 let…

Pěstounka se dětem maximálně věnovala. Často společně chodili na procházky, hráli si spolu, jezdili na rodinnou dovolenou, prostě hodně času trávili všichni společně. I přesto, že péče o přijaté děti byla velmi náročná, pěstounka byla vždy usměvavá, stejně tak jako její děti. Sice ne vždy to byla procházka růžovým sadem. Hlavně v době dospívání dětí, ale i tak to všechno zvládla s úsměvem a dobrou náladou. Děti naopak svoji maminku hodně podržely v době, kdy její manžel a jejich tatínek prohrál boj s nemocí.

Z dětí se stali dospělí mladí lidé, kteří se po skončení studií se rozlétli doslova do celého světa. Stále však udržují kontakt se svoji milovanou maminkou. Velmi rádi se vracejí domů, ale byli smutní z toho, že je jejich mamka většinu roku doma sama. Sice se věnuje svým oblíbeným činnostem jako je divadlo, focení, nebo péče o vnoučata. Jenže paní Lenka sama začala přemýšlet o tom, že má ještě dost místa ve svém srdci a sílu na to dát domov ještě alespoň jednomu opuštěnému dítěti. A tak si v roce 2009 domů přivezla šestiletou Karinku.

Z plachého děvčátka, jež sotva mluvilo, se díky péči pěstounky stala mladá slečna, která je velmi milá, pozorná, empatická.

V roce 2018 se paní Lenka stala pěstounkou na přechodnou dobu a v její rodině našly dočasný domov už tři děti. Jedno z těchto dětí se vrátilo zpět domů ke svým rodičům. Druhé našlo nový domov u dlouhodobých pěstounů a třetí je nadále v její péči. Je radost pozorovat, jak tyto děti, díky láskyplné péči pěstounky, začínají opět věřit lidem a dívat se jim zpříma do očí…

Blanka Dombrovská