Unikátní festival s výjimečnými osobnostmi
Mezinárodní festival outdoorových filmů (MFOF) je největším putovním festivalem jak v České republice, tak i ve světě. Je zaměřený na filmy dobrodružné, extrémní, adrenalinové, ale taky cestopisné, jež ukazují prostředí, kam se člověk běžně nedostane. Festivalu se zúčastňují čeští, slovenští a zahraniční autoři, filmová studia, národní televize i soukromé televizní společnosti, a to v profesionální i amatérské úrovni. Patnáctý ročník MFOF 2017 se uskutečnil ve čtyřiapadesáti městech České republiky a Slovenska.
„Počet přihlášených snímků byl rekordní: 207 titulů. Přišly z osmačtyřiceti zemí celého světa, z nichž nakonec do soutěže postoupilo 128 filmů ze sedmadvaceti zemí naší planety,“ uvedl Jiří Kráčalík, ředitel a zakladatel MFOF. Jednou z výjimečných osobností a čestným hostem byl stále aktivní dvaadevadesátiletý lyžařský závodník Otto Krajňák ze Slovenska.
Jiří Kráčalík, ředitel a zakladatel MFOF
Lyžařskému nestorovi pomáhají dřepy a humor
Poprvé stál na lyžích, když mu byly tři nebo čtyři roky. A dodnes, kdy je mu dvaadevadesát, stále lyžuje a sbírá vavříny: Otto Krajňák, mistr světa seniorů a nejstarší veterán ve sjezdovém lyžování na světě.
„Je snadné vyhrávat, když jste ve své kategorii jediný. A široko daleko nikdo,“ komentuje se smíchem své výsledky.
„Začínal jsem na hranatých lyžích bez skluznice. Bylo mi čtrnáct let, když jsem jel svůj první závod, velikonoční slalom, a vyhrál ho,“ vzpomíná Otto Krajňák.
Od té doby měl život s lyžemi svázaný. Byl lyžařem, trenérem, stavitelem tratí, učil na lyžařském gymnáziu a dnes objíždí závody pro veterány. A jaký že má recept na vitalitu?
„Asi vás překvapím – žádný. Pokud mi chutná, tak sním všechno. Alkoholu neholduji, ale je pravdou, že v poslední době se scházíme s partou lyžařů každý čtvrtek v lese – to si dám tak tři štamprle dobré slivovice a to je všechno.“
Bratr Otty Krajňáka, Vladimír, byl skvělým československým lyžařem, účastníkem dvou zimních olympiád. Ovšem na lyžích také zemřel, když se smrtelně zranil během tréninku na veteránské lyžařské závody. Bylo mu tehdy šestaosmdesát let. To je rovněž důvod, proč si Otto dává na svahu pozor, chodí každý půlrok na lékařské prohlídky a denně se udržuje v kondici.
„Udělám každý den 230 dřepů, je to bezvadná rozcvička na klouby,“ pochvaluje si neúnavný sportovec. „Ostatně, dostal jsem příkaz, že každý závod musím dokončit. Ale nemyslete si, doma mám poslední slovo. Manželka řekne: uděláš to a to a já řeknu: Ano, udělám…“
Jak je vidět, i k humoru má blízko tento nestor lyžování, jehož veteránská závodní kariéra začala před dvaceti lety a jehož svěřenci získali přes padesát zlatých medailí ve všech věkových kategoriích na mistrovstvích Slovenska i někdejší Československé republiky.
Součástí slavnostního zahájení Mezinárodního festivalu outdoorových filmů v Domě kultury města Ostravy byla vernisáž výstavy fotografií s názvem Z Vysočiny do celého světa, od brněnského cestovatele Miloše Brunnera. Jeho žena Odile Velomana, s níž se seznámil na Madagaskaru, stojí před vlastním snímkem.
