Ti na člověka nejdou?

Oficiální místa se k výskytu parazitů u lidí v ČR buď nevyjadřují, nebo s určitou hysterií, případně vyhrožováním soudy, poukazují na šarlatánství a placebo efekty. Přitom jediné, co se lze od odborníků tzv. hlavního proudu dozvědět se stoprocentní jistotou, je to, že například roztroušenou sklerózu neumí vyléčit.

Jaksi jim ale nedochází to zásadní: kdyby roztroušenou sklerózu vyléčit uměli, nikdo by se nepídil po alternativních způsobech léčby. Člověka nemocného touto chorobou totiž vůbec nezajímá vzdělání doktorů, ani jejich obhajoba odborných názorů, ale jen a jen vyléčení.

Navíc parazitologie je u nás opravdu pole neorané. I veterináři jsou dál – mají léky pro čtyřnohé miláčky, psí bobky posílají na vyšetření a podle toho pak dávají antihelmintika. Ale co lidé, chovatelé psů a koček, majících červy? Kolikrát se odčervují? Nebo se snad máme domnívat, že parazitům je vzorem hláška z filmu Na samotě u lesa: To jsou blechy psí, ty na člověka nejdou?

Ke všemu jsou ještě parazitů spousty druhů a často jsou příčinou nepoznaných, nebo mylně stanovených diagnóz. Seriózní lékaři například netají, že plasmodia, chlamydie a borrelie jsou „novodobým morem“. Že je dokonce nedokážou vždycky zjistit, a jen zřídka kdy vyléčit.

Moskevská praktická lékařka, kandidát lékařských věd, Olga Ivanovna Jelisejevová kupříkladu tvrdí: „V našem organismu probíhá zákeřná bitva bez pravidel, ne na život, ale na smrt. Vrazi nejsou jen nemilosrdní, jsou i chytří. Skvěle se přizpůsobili k boji, nevedou otevřenou válku. Tiše a postupně podkopávají imunitní systém svého hostitele, aby ho později zcela ovládli.“

Ale nejlepší stejně bude, když si každý na toto téma udělá vlastní názor, nebo dokonce prostuduje další zdroje.