Odolné bakterie se stávají noční můrou lidstva

Na světě existuje přibližně 30 tisíc nemocí, z nichž většina není léčitelná. Jenže i na ty léčitelné přestávají antibiotika účinkovat. Například nový zmutovaný druh kapavky se objevil v zemích jako Austrálie, Japonsko, Británie, ale i Francie. Nemoc se projevuje výtokem, zarudnutím pohlavních orgánů, bolestí, krvácením, a postihuje i konečník a hltan. Neléčená je smrtelná dnes na ni zabírají antibiotika jako ceftriaxon a azitromycin

Ovšem zcela poprvé se v Británii objevil pacient, jenž je imunní vůči všem anbitiotikům, která lékaři v první vlně nasazují. Tato zpráva vyvolala pozdvižení po celém lékařském světě. „Bakterie, jež způsobují kapavku, jsou obzvláště chytré. Pokaždé, když nasadíme novou třídu antibiotik, se vyvíjejí tak, aby jim odolávaly,“ uvedla odborná pracovnice Světové zdravotnické organizace Teodora Wi.

Světová zdravotnická organizace přitom odhaduje, že se kapavkou nakazí ročně celosvětově zhruba 78 milionů lidí. Například ve Spojených státech se každý rok objeví 820 000 nových infekcí kapavky. A pokud se odolnost nemoci vůči známé léčbě rozšíří, mohlo by dojít ke katastrofě, podobné někdejším morovým nákazám.

V zemích Evropské unie zemře každý rok na následky infekce způsobené odolnými bakteriemi 25 tisíc lidí. A antibiotika jsou čím dál méně účinná. Přitom jen Češi ročně spotřebují kolem 15 milionů balení antibiotik. Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila seznam dvanácti druhů bakterií, proti kterým je naléhavě nutné vyvinout nová antibiotika.

Kritické riziko existuje u tří druhů bakterií: acinetobakterií, pseudomonas a enterobakterií (včetně kmenů E.coli). Ty jsou odolné i vůči těm nejnovějších antibiotikům a jsou příčinou většiny závažných infekcí, vzniklých v nemocničním prostředí.
„Rezistence vůči antibiotikům roste a my rychle vyčerpáváme naše léčebné možnosti. Pokud bychom to nechali jen na trhu, nová antibiotika nebudou včas vyvinuta,“ varovala Marie-Paule Kienyová z WHO.

Podle britských výzkumníků mohou odolné bakterie v roce 2050 zabíjet až deset milionů lidí ročně, stejně jako rakovina. Zároveň by se tak mohlo stát, že například císařský řez nebo operace kloubu bude představovat nebezpečí – v nemocnicích totiž číhají nesmírně odolné bakterie. Farmaceutický průmysl přitom od roku 1987 nepřišel s žádnou novou třídou antibiotik a má velmi málo motivace, aby investoval stovky milionů dolarů na vývoj léků.

Foto: maxmag.com

První vlaštovky ve výzkumu: jako objev Fleminga?

Vědci z univerzity ve Virginii pátrají po řešení zmíněného problému v krvi komodských draků – čili varanů. Jejich kousnutí je mnohem nebezpečnější než uštknutí hada, protože sliny varanů obsahují prudký jed, kterým zabíjejí svou kořist. A kromě toho ještě 50 druhů bakterií, vůči nimž jsou ale varani imunní. To je pro výzkum velmi důležité: podle dosavadních analýz totiž obsahuje jejich krev 48 doposud neznámých antimikrobiálních látek, z nichž zhruba čtvrtina by mohla být účinná v boji s řadou bakterií v nemocničním prostředí.

Druhým směrem je vývoj nových antibiotik, zaměřený jen na některé části bakterií, třeba na jejich membrány. V těch totiž vznikají jakási „čerpadla“, které se umí antibiotik účinně zbavit, takže se lék nedostane až k cíli. V tom by mohlo dokonce pomoci mateřské mléko. Vědci v něm totiž objevili proteinový komplex HAMLET (Human Alpha-lactalbumin Made LEthal to Tumour cells), který zabíjí nádorové buňky, ale zdravé buňky nechá na pokoji. A nedávno vyšlo najevo, že HAMLET působí i na bakterie: některé zabije a jiné zase ovlivní tak, že se stanou zranitelnějšími antibiotiky. Zničit však dokáže pouze některé druhy bakterií.

Proti tomu výzkumníci ze Salfordské univerzity věří, že mají v rukou klíč k vyřešení bakteriální rezistence – a paradoxně se jim ho podařilo najít při výzkumu rakoviny. Podařilo se jim vytvořit sloučeniny, které potlačují činnost mitochondrií v rakovinných buňkách. Vzápětí ale vědce napadlo, zda by tyto látky nedokázaly ničit i nebezpečné bakterie, a zjistili, že ano. Nové protinádorové látky, které vytvořili za účelem klinického výzkumu, by tak mohly být i potenciálními antibiotiky. Na univerzitním webu přirovnávají tento objev k experimentům Alexandra Fleminga, který objevil penicilin.