TLAPKU NA TO!

Pomocné tlapky jsou obecně prospěšná společnost, která od roku 2001 cvičí a ZDARMA předává speciálně vycvičené psy zdravotně postiženým spoluobčanům všech věkových kategorií po celé ČR.

Hana Pirnerová, ředitelka společnosti Pomocné tlapky:

„Na počátku Tlapek byl telefonát maminky Michaela Kutače zkušenému cvičiteli slepeckých psů Jiřímu Tomášů. Ptala se, zda by Jiří Tomášů dokázal vycvičit asistenčního psa, kterého viděla v nějakém zahraničním vysílání. Tehdy to u nás nebylo vůbec obvyklé. Každý znal slepeckého (vodícího) psa, ale asistenčního nikdo. Na začátku Tlapek tedy stála tato velká výzva. Když se poté zjistilo, že by u tělesně postižených byl o asistenční psy zájem, společně jsme s Jiřím Tomášů a Michaelou Molovou Freeman dali naší činnosti řád a v roce 2001 jsme založili neziskovou organizaci Pomocné Tlapky.“

Můžete stručně říci, čím se ve vaší společnosti zabýváte?

„Pomocné tlapky vychovávají a cvičí asistenční psy pro tělesně postižené – šikovné společníky, kteří pomáhají dětem i dospělým s těžkým tělesným a mentálním postižením. Především formou canisterapie, což je metoda pozitivního působení na psychiku a fyzický stav lidí pomocí speciálně cvičeného psa. Připravujeme psy také pro klienty s epilepsií, cukrovkou, či pro děti s poruchou autistického spektra. Dále vychováváme a cvičíme vodící psy pro nevidomé. Doplňkovou činností je testování a školení  canisterapeutů, přednášková činnost především pro mateřské, základní a střední školy, ale také pro vysoké školy a odborníky.“

Když se řekne asistenční pes, lidé si většinou vybaví vodícího psa pro nevidomé. Jaký je však mezi nimi rozdíl?

„Vodící pes pomáhá zajistit nevidomému rychlou a bezpečnou chůzi na veřejnosti. Asistenční pes pomáhá nejen na veřejnosti, ale prioritně pracuje doma.

Nejčastější pomoc asistenčního psa je: podávání předmětů ze země do rukou pána, případně na klín či pracovní desku, vyhledání zvonícího telefonu, sundávání ponožek a rukavic, otevírání a zavírání dveří, šuplíků, skříněk, pračky, lednice, vyndávání prádla z pračky a předmětů z lednice, zvednutí ruky myopata, když mu ruka upadne mimo ovladač a není schopen ji vrátit zpět a ovládat vozík, zvednutí hlavy pokleslé na hrudník (člověk by se mohl udusit), podání berlí, přitažení vozíku, přivolání pomoci atd.

Asistenční pes samozřejmě zajišťuje bezproblémový pohyb klienta, doprovází ho u vozíku či kočárku, jezdí s ním autem, MHD, vlakem či autobusem, chodí s ním na nákupy, do kina, divadla nebo k lékaři a v neposlední řadě také do školy.“

Kteří psi jsou pro výcvik nejvhodnější?

„Naše společnost cvičí výhradně retrievery (labradory, goldeny a flat-coated retrievery) s průkazem původu, aby byla zaručena jejich dobrá povaha a co největší předpoklad dobrého zdraví i vrozených vlastností. Toto plemeno cvičíme nejen pro jeho přátelskou a neagresivní náturu a schopnost bez problémů měnit majitele, ale také proto, že je veřejností vnímáno jako milé a přátelské. To mnohdy člověku, kterého tento pes doprovází, pomáhá navázat kontakt s veřejností a komunikovat s ostatními lidmi. Neříkáme, že jiná plemena nejsou pro výcvik vhodná, ale jsme přesvědčeni, že nejvhodnější jsou právě retrieveři.“

Jak probíhá výcvik asistenčních psů?

„Výchova psa začíná již okolo jeho osmého týdne života, kdy putuje na rok do rodiny dobrovolníka, neboli převychovatele, který o štěně pečuje a vychovává ho. To je velice důležitá a významná část cesty malého štěněte k roli asistenčního psa. Jen díky laskavé a důsledné výchově mohou další spolupracovníci připravit špičkového asistenčního psa.

Zároveň nerada říkám, že psa cvičíme. Cvičení totiž bývá nárazové, zatímco my potřebujeme psa vychovat a mít s ním celodenní kontakt. Se psem se pracuje celý den tak, jak bude následně pomáhat u budoucího pána. Ten bude potřebovat asistenci nejen v určitou dobu, ale po celých 24 hodin denně.“

Je připravován i budoucí pán na soužití s asistenčním psem?

„V období, kdy pes končí výcvik u vychovatele, budoucí páníček absolvuje osobní pohovory s našimi odborníky (psychologem, fyzioterapeutem a trenéry). Cílem je získat co nejvíce informací o jeho potřebách a stylu života.

Všichni psi jsou první tři až čtyři měsíce cvičeni zhruba stejně. Rozvíjí se u nich jejich přirozené vlastnosti a dovednosti. Poté probíhá rozřazování, což znamená, že pracovníci přiřazují – tipují vhodnost psa dle jeho schopností, dovedností a povahy tak, aby se co nejlépe hodil k člověku podle jeho handicapu, požadavků na jednotlivé úkony, ale také podle temperamentu a stylu života. Po tomto „čarování“  se páníček poprvé setká se psem.“

Co následuje pak?

„Na prvním setkání se otestuje, jak pes reaguje na svého budoucího pána a pán na psa. Ověřujeme, zda rozcvičené povely budou vyhovovat a zda si pes i člověk vzájemně „sednou“. Pokud setkání proběhne k oboustranné spokojenosti, pes se začne připravovat přesně na míru podle požadavků svého pána.

Dalších čtyři až šest měsíců se pes trénuje pro klienta a utvrzuje se v dovednostech. V poslední fázi čeká budoucího pána pětidenní intenzivní secvičování se psem. Naučí se nejen správně povely, ale také je proškolen, jak se psem manipulovat, jak o něj pečovat atd. Cesta k budoucímu asistenčnímu týmu (člověk a asistenční pes) je završena několika testy. Jedná se o mezinárodně uznávaný test speciálních dovedností, test přístupu do veřejných prostor, testy  povelů a péče o psa a výstupní zdravotní kontroly. Poté odjíždí asistenční tým domů za doprovodu trenéra, kde ještě cvičí pod jeho dohledem cca tři až pět dní. Tím samozřejmě vše nekončí. Trenér je s týmem v kontaktu, je vždy připraven pomoci a řešit problémy, které soužití přinese.“

Kolik času tedy zabere výcvik jednoho psa?

„Cesta od štěněte k asistenčnímu psovi trvá 20 až 24 měsíců. Je důležité, že jak vychovatel, tak trenér mají psa ve své domácnosti a tráví s ním všechen čas. Pokud je vychovatel v zaměstnání, může pes po tuto část dne zůstat doma. V případě trenéra to však možné není. Ten může mít ve výcviku maximálně dva psy a veškerý svůj čas musí rozdělit mezi ně. Znamená to, že jakoukoliv činnost dělá vždy za „dohledu“ psa. Třeba i návštěvu lékaře, kadeřníka, restaurace nebo divadla.“

Následují ještě nějaké kontroly či konzultace po ukončení výcviku?  

„Kromě konzultací dle potřeby se tým po předání psa účastní rekondičních pobytů, kde musí prokázat, že jsou spolu sehraní a že vše funguje tak, jak má. Nechceme poskytovat psy na gauč. Našim cílem je, aby pes, do kterého jsme všichni vložili práci, čas, energii a naši patroni finance, byl opravdu pomocníkem. Tým dostává certifikaci na 18 až 24 měsíců a poté musí prokázat, že je vše v pořádku – pak jim certifikaci prodloužíme. Naši pracovníci mají právo kdykoliv tým navštívit a zkontrolovat kondici i stav psa. Chceme, aby se psi, kteří pomáhají, měli dobře a měli veškerou péči a lásku. Rovněž si velice vážím našich klientů: své pomocníky milují, jsou jim vděčni za pomoc a lásku, a proto o ně pečují, jak nejlépe mohou.“

Podílí se klienti nějakým finančním příspěvkem?

„Ne, od naší společnosti obdrží psa do výpůjčky zdarma. Nepodílí se tedy ani na financování, ani na shánění peněz. Musí si však uhradit náklady spojené s cestováním na setkání, na ubytování, na výživu psa  a veterinární péči po předání psa.“

Kolik psů jste již celkem vycvičili?

„Za dvacet let jsme předali 242 asistenčních týmů v rámci České republiky.“

Organizujete i nějaké veřejné ukázky? Jak se o vás mohou dozvědět ti, kteří by chtěli využít pomoci asistenčního psa?

„Ročně naši pracovníci absolvují okolo 100 různých akcí po celé ČR. Od ukázek a přednášek ve školních zařízeních, až po účast na veletrzích pro cílovou skupinu (Non Handicap, Život bez bariér) a další aktivity,  kde se s námi může setkat široká veřejnost.  Různě zaměřené akce, kde je o naši činnost zájem, neodmítáme. Všichni naši pracovníci se snaží, aby byly Pomocné tlapky vidět.“

Otázka na závěr: co se stane se psem, kterému už tlapky dosluhují?

„Odchází na odpočinek a dostává oranžovou vestu s nápisem senior. Pětadevadesát procent psů dožije u svého páníčka, s tím, že má postižený přednostní nárok na dalšího pejska. Zbytek si užívá plné misky a péče u příbuzných, známých, nebo třeba u svých původních vychovatelů.“

další podrobnosti: www.pomocnetlapky.cz

Co umí asistenční pes?

Pomocné tlapky cvičí psy nejen pro vozíčkáře, ale i pro klienty s kombinovaným tělesným a smyslovým postižením, jejichž potřeby mohou být při rozličných úkonech různé.

Asistenční pes dokáže v mnoha ohledech nahradit lidského asistenta a pomůže například v následujících případech:

• rozsvěcení a zhasínání světel,
• přinesení určitého předmětu (telefonu, vodítka, pošty, leků, ovladače aj.) a jeho předání,
• svlékání rukavic, ponožek, svetru, bundy nebo kalhot,
• rozepínání zipu,
• otevírání pračky, vytahování prádla z pračky, podávání kolíčků,
• podávání spadlých předmětů,
• otevírání a zavírání dveří,
• pouštění počítače,
• nošení batůžku s drobnostmi,
• nakupování (např. předávání peněženky prodavačce),
• manipulace s invalidním vozíkem (přitažení k posteli při přesedání, pomoc při zapadnutí do bláta nebo do sněhu),
• přivolání pomoci nebo přímá pomoc v případě ohrožení,
• otevírání a zavírání lednice nebo zásuvek,
• vrácení ruky na ovladač elektrického vozíku,
• přisunutí nohou na stupačky vozíku nebo natažení spazmatických nohou,
• zvednutí pokleslé hlavy,
• předání napsané zprávy nebo určeného předmětu jiné osobě.

Výčet úkonů, při kterých jsou asistenční psi svým pánům nápomocni, tímto však zdaleka nekončí.