Emisař handicapu – Anna Oroszová

Druhou vítězkou v kategorii Emisaři handicapu se stala Anna Oroszová z Košic

Po autonehodě na prázdninové brigádě skončila Anna Oroszová v nemocnici. „Že nebudu chodit, to jsem se dozvěděla postupně. Dlouho jsem ležela nejprve ve Svidníku, pak v Košicích. Po nemocniční léčbě jsem se dostala do rehabilitačního ústavu v Hrabyni a tam nás učili sedět na vozíku, pohybovat se na něm, dostat se z koupelny na záchod. Život jsem tedy začala žít, ne na nohách, ale na rukou.“

Přestože je silná a naučila se s tím žít, má Anna i chvíle, kdy by se nejraději postavila a rozběhla. „Občas tak sním, že kdybych mohla aspoň dvě hodiny denně stát, co bych udělala. Je to krátký čas. Možná bych jen zůstala stát a dvě hodiny by prošly, protože bych nedokázala nic udělat. Dala bych za to všechno, abych mohla chodit. Přizpůsobit se tomuto životu člověk určitě dokáže, ale nikdy se s tím nesmíří. Ještě štěstí, že máme sny.“

Svatbu vůbec neplánovala, chtěla zůstat sama. „Nejprve jsem si vůbec neuměla představit, že bych jako vozíčkářka měla založit rodinu. Přišlo to však samo. A teď jsem ráda, že ji mám.“

Anna je sportovkyní celý život a sportu se nevzdala, ani když jí nohy nahradila kola. Naopak, v posilovně ji viděli stále. „Nebojím se sportů, mám to v sobě – sport je moje droga,“ říká.

Zúčastnila se tří paralympiád – zatím naposledy zazářila 31.08.2017, kdy vyhrála bronz na mistrovství světa v cestovní cyklistice v časovce jednotlivkyň v jihoafrickém Pietermaritzburgu.

V loňském roce získala ocenění Slovenka roku 2016 v kategorii sport.

V bytě má Anna Oroszová spoustu trofejí, dokonce je nemá ani spočítané. Ví pouze, že má přes padesát pohárů a mnoho medailí. „V garáži mám navíc odložený takový kufr vzpomínek, kam si odkládám ústřižky z novin, medaile, upomínkové předměty…“

Obdiv zasluhuje Anna Oroszová nejen za své sportovní výkony, ale také za svou nezištnou povahu. Z vlastních finančních prostředků podporuje mladé zdravotně postižené sportovce.